Lucie Janešová
majitelka agentury
Již od mala jsem si přála mít pejska, ale jak to tak bývá, rodiče mi říkali, ať si ho pořídím až se odstěhuji. U rodičů jsem si tedy prosadila alespoň malá zvířátka a tak mi rukama prošlo několik křečků, morčat, králíčků, činčila, andulky a agama. Když sem se odstěhovala tak jako pracující studentka jsem si na pejska opět netroufla, protože čas jsem trávila buď ve škole, v práci a zbytek s kamarády. Pejsky jsem tedy začala chodit alespoň venčit. V roce 2008 mi byla nečekaně pořízena fenka zlatého retrívra Inka, která mi obrátila život naruby. Začali jsme se věnovat spousty psím sportům od základní poslušnosti, agility, dogdancingu po lovečinu. Začala jsem se stýkat s hodně pejskaři a tak mi postupně přibívali pejsci na hlídání až jsem to sama nemohla stíhat tak, abych se jim mohla všem dostatečně věnovat. A tak vznikla má hlídací firmička Nechci být sám. Momentálně se mnou bydlí retrívřice Aura a Bella, králičice BeFa a křeček Táta dred.
Karolína Vávrová
koordinátorka mazlichův v Praze
Co na této práci miluju, je rozličnost každé procházky a každého dne hlídání, individuální přístup ke každému zvířátku, rovný přístup a fér jednání jak s klienty, tak i s a mezi mazlichůvami.
Teprve interakce se zvířaty mi přinesla štěstí a vnitřní vyrovnanost. Tak se těch zvířátek držím, co mi síly stačí.
Veronika Vejvodová
zástupkyně za Plzeňský kraj
Od mala jsem žila v přítomnosti psů a koček, chodila jsem se starat o koně a snila o tom, že se stanu veterinářkou. Tento sen jsem si částečně splnila a věnovala se veterinářství na střední škole. Tam jsem měla možnost se setkávat s různými zvířaty a uvědomovat si jejich individuální potřeby. I když se již tomuto oboru nevěnuji, snažím se stále rozšiřovat své znalosti a zkušenosti.
Velkou část mého dětství jsem prožila s kocourem Mikešem, který ze mně udělal kočičího člověka, a psem Benem, který byl povahově hodně nevyzpytatelný a veškeré problémy řešil okamžitou agresí. Naučila jsem se díky němu lépe odhadovat psí nálady, protože jakýkoli větší stres (bohužel i stres z radosti) mohl skončit kousnutím.
Dnes mám doma dlouhosrstou kočičí důchodkyni Zuzanku, tříletou fenu křížence jack russell teriéra Ťapku a několik rybiček v akváriu. I na první pohled nenáročné rybičky potřebují pravidelnou péči, Zuzanka má ve svých třinácti letech už své zvláštní nároky a s Ťapkou se věnuji agility a často spolu chodíme na túry.
I přes tento zápřah se ráda věnuji dalším zvířátkům a snažím se, aby si čas se mnou co nejvíc užili, i když vím, že páníčka nic nenahradí.
